Na konci letních prázdnin jsme se s naším Modelem S rozhodli procestovat Maďarsko.

1.den

Ve středu odpoledne jsme vyrazili směrem na Brno, kde jsme měli naplánované první dobíjení. Nedaleko za Brnem nás uchvátil Lednicko-Valtický areál. Neodolali jsme a zajeli jsem se tam podívat. Jelikož už bylo pozdní odpoledne, tak tam bylo méně turistů. Po dobíjení v Brně jsme vyrazili směr Bratislava, na další Supercharger. I přesto, že jsme zde nemuseli dobíjet, tak jsme zastavili, abychom si prohlédli krásný noční bratislavský hrad. Po projití noční Bratislavy jsme vyrazili již za tmy k dalšímu Superchargeru, který si nacházel u vyhlášeného maďarského lázeňského města Gyor. Zde jsme již s naším Modelem S jednou byli. Cestou jsme viděli několik krásných hradů, které v noci nádherně svítily. Samozřejmě jsme cestou potkali i nějakou tu zvěř a málem jsme srazili jelena, který nám nečekaně vběhnul do silnice přibližně metr před nás. Po dobití na Superchargeru u města Gyor a po zasloužené večeři, kterou tvořil obložený talíř z našich zásob, jsme vyrazili směrem k Balatonu. Jezero Balaton je již několik let známé místo, kam se v létě jezdilo a stále jezdí na dovolenou. K Balatonu jsme přijeli kolem půlnoci, zaparkovali jsme nedaleko pobřeží a připravili jsme v autě vše na přespání. Kolem celého Balatonu byly desítky rybářů, ale dle našeho ranního průzkumu většina z nich nic nechytila.

2.den

Ráno, po krásném probuzení u Balatonu, jsme se šli vyfotit na nedaleké molo, abychom měli vzpomínku na Balaton. Nejprve jsme se chtěli vykoupat, ale dle čistoty vody se nám tam moc nechtělo, takže nakonec to bylo bez koupání. Poté jsme vyrazili nabíjet na Supercharger Sormás. Tento Supercharger se nacházel nedaleko krásné restaurace, u které byl i kemp. Na tomto Superchargeru jsme si všimli, že Tesla má v současné době většinu svých Superchargerů připravených na další stojany. K místům jsou již dotažené kabely, ale díry jsou prozatím zakrytované plechem či plastovým deklem. Náš cíl pro tento den byl segedínský guláš, který jsme si chtěli dát v maďarském městě Szegedin. Takže bez velkého zdržování jsme vyrazili směrem do tohoto města. Abychom mohli do města Szegedin dojet, tak jsme museli jet kolem hlavního města Maďarska Budapešť, kde jsme mimo jiné také nabíjeli.

Po dobití v Budapešti jsme vyrazili směrem Szegedin. Po příjezdu do města Szegedin jsme zjistili, že většina restaurací již zkrachovala nebo otevírají až večer a segedínský guláš stejně nikde nemají, takže jsme s velkým zklamáním odjížděli dál s nadějí, že si ho dáme jinde.

Po dlouhé cestě, při které jsme 200 kilometrů jeli po rovné silnici a vedle nás bylo pouze pole se slunečnicemi, s kukuřicí a cyklostezka, jsme dojeli do města Debrecín. Zde jsme nabili a zašli se podívat i do místního supermarketu, ale debrecínku zde neměli. Tu jsme si naštěstí vezli s sebou. Po marné snaze ochutnat jídla podle názvu měst jsme již měli velký hlad a segedínský guláš nikde, tak jsme si zde zašli do restauraci a dali si naší oblíbenou čínu. Po chutné večeři jsme vyrazili směrem k Bánské Bystrici. Do Bánské Bystřice jsme jeli přes město Miskolc, které bylo zároveň naším posledním větším městem v Maďarsku, kde jsme dobíjeli.

Kolem desáté hodiny večer jsme dojeli do Bánské Bystřice. Zde se Supercharger nacházel v areálu relativně velkého hotelu, který byl mezi lesy.

3.den

Ráno jsme zjistili, že celý hotelový komplex je větší, než jsme čekali. Po řádném prozkoumání nedalekého okolí jsme našli krásnou zříceninu, která je vyobrazena na většině puzzlí s hrady a zámky. Jednalo se o zříceninu Špišský hrad. Celá zřícenina byla naprosto úchvatná a ze samotného ochozu, který byl kolem celé zříceniny, byl výhled do širokého okolí. Směrem na Supercharger v Liptovském Mikuláši jsme se rozhodli ještě přibrzdit u Štrbského plesa. Po jízdě do prudkého kopce, kde jsme měli enormní spotřebu energie, jsme naše rozhodnutí změnili. Důvodem byl vysoký počtu turistů, kteří tam také směřovali, tak jsme se raději vrátili zpět na dálnici a Štrbské pleso necháme na jindy. Po dobití v Liptovském Mikuláši, kde má Tesla také připravené rozšíření na více stojanů, jsme vyrazili směrem domů. Cestou jsme se ještě zastavili na obědě ve městě Rožmberok, kde jsme před dvěma lety byli na dovolené a chtěli jsme zavítat do oblíbené koliby. K obědu jsme si dali slovenskou specialitu halušky a pirohy, nakoupili si na cestu korbáčiky a parenicu.

Naše poslední zastávka byla v Olomouci, kde jsme ještě dobili, abychom domů nepřijeli naprosto „vysosáni“. Nakonec jsme v sobotu navečer šťastně dorazili domů, plni dojmů a nových zážitků.

Závěr

Celá Tesla tour se nám i přes omezení, které v současné době prožíváme, líbila a rádi bychom se příští rok vydali někam dál, kdoví, třeba do Norska či na Ukrajinu …

Za celou Tesla tour jsme ujeli 2230 kilometrů a spotřebovali 449 kWh energie, tedy 201 Wh na kilometr.